Run Kungsleden :-D

Tady už jen odevzdaně pozoruji jak mi kotník roste, paradoxně nenapuchá spodní část holeně, která je totálně v háji, ale kotník okolo... Do cíle první 125 km dlouhé etapy je to ještě asi 11 km, ale já už nespěchám, pajdám, fotím a natáčím dronem, pozoruji soby a blížící se nádhernou bouři... Lenka už před 2 hodinami běžela napřed do Vakkotavare, aby sdělila Honzovi, že se stává ze supportu (podpory) runnerem (běžcem), a že ještě ten den musí prokračovat dále. A já opačně. Ani na moment nás ale nenapadlo projekt zastavit, i když to tedy byla obrovská demotivace a smutek, pro mě a nejraději bych se viděl doma u obrtovského množství práce, které jsem pro tento nenadálý projekt docela nezodpovědně přerušil... Ale já prostě musel do divočiny, hlavně vyvětrat hlavu po síleně hektickém roce, před daleko těžšími projekty... a to se mi nakonec podařilo i se zničenou nohou... Možná i o to lépe...

Stáhnout obrázek
JPG, 1200x767 px, 187 kB